Výtvarná dílna: Mandaly – obrazy z nevědomí

Výtvarná dílna: Mandaly – obrazy z nevědomí

Mandala je slovo sanstskrtského původu znamenající kruh – obraz přirozeného řádu. Mandala po staletí představuje v mimoevropských civilizacích přirozený způsob řešení vnitřních konfliktů a cestu k nastolení vnitřní rovnováhy a celistvosti osobnosti. Není proto náhodou, že se mandalou zabýval také známý psycholog počátku 20. století, Carl Gustav Jung.

Jak na mandalu?

Základem tvorby mandaly je vytvoření kruhu tužkou, vytyčení jeho středu. Kruh můžeme rozdělit na šestiny, osminy, atd. Vnitřek kruhu lze rozdělit na libovolný počet soustředných kruhů. Následně se nechejte inspirovat soustřednými kruhy a čárami rozdělující kruh. Vkreslujte libovolné tvary. Buďte soustředění na tvorbu a nechte se jí unášet.

Jakmile jste s kresbou tvarů v kruhu spokojeni, odložte tužku a rozhodněte se, jakou technikou budete mandalu vybarvovat, jakým směrem. Můžete se rozhodnout, jestli budete mandalu vybarvovat od středu vně nebo obráceně. Rozhodnutí je součástí procesu tvorby mandaly. Mandalu můžete vykreslovat pastelkou, suchými či voskovými pastely, vymalovávat barevnými tušemi, akvarelovými nebo temperovými barvami.

Pro techniku tečkování jsou nejvhodnější tempery nebo akrylové barvy.

Potřebný materiál

  • výkres nebo plátno čtvercového formátu
  • tužku 2B, kružítko, pravítko rovné a pravoúhlý trojúhelník, úhelník, gumu
  • akrylové barvy
  • špejle nebo sada nástrojů pro tečkování

Fotografie ztvárnění nám pošlete na email: murycova@svcrosice.cz

 

Věděli jste?

Mandala je slovo sanstskrtského původu vyjadřující kruh – obraz přirozeného řádu.

V náboženských rituálů a v psychologii označuje kruhové obrazy ztvárněné kresbou, malbou, plasticky nebo tancem. Objevují se od nejranějších dob ve všech kulturách napříč kontinenty. Kruhové tvary mandal najdeme v jeskyních Lascaux, kde byly nalezeny i kresby spirálovitého tvaru, typickými mandalami jsou okenní růžice v gotických kostelích, v Číně je kruhové tchaj-ťi symbolem prapočátku, známé jsou tibetské mandaly – kolektivní práce mnichů. V Indii jsou mandaly pevnou součástí všech náboženství, rovněž v tichomořské oblasti jsou známy rituály, ve kterých jsou kruhové tvary obsaženy. V indiánské kultuře se objevují takzvané medicínské kruhy.

Mandalou se také zabýval Carl Gustav Jung, jeden z nejvýznamnějších představitelů západní psychologie a zakladatel analytické psychologie. Má pravděpodobně největší zásluhu na tom, že i moderní západní svět dnes doceňuje význam mandal. K mandalám se dostal skrze svůj zájem o světovou mytologii, symbolismus a mysticismus. Mandaly nejdříve roky sám maloval každý den. S pomocí kreseb byl schopen pozorovat proměny své psychiky. Později začal Jung mandaly využívat i jako nástroj psychoterapie pro své pacienty. Kresba mandal pro ně představovala přirozený způsob řešení jejich vnitřních konfliktů a cestu k nastolení větší rovnováhy a celistvosti jejich osobnosti. Podle Junga mandala vyjadřuje nejdůležitější ze všech archetypických symbolů (pravzorů) vycházejících z kolektivního nevědomí – archetyp Bytostného Já.

 

Zdroje:

C. G. Jung: Mandaly – obrazy z nevědomí. Nakl. Tomáše Janečka, 2004.

Sascha Wuillement, Andrea – Anna Cavelius: Malování mandal. Knižní klub Praha, 1999.

foto: Mirka Murycová – Výtvarná a keramická dílna SVČ Rubiko

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.